Ordinace Poruba MUDr. Černochová s.r.o.

Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění přenášené na člověka nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte. V České republice je nejvíce infikovaných klíšťat v jižních Čechách, v okolí Vranovské přehrady, Brna, Bruntálu a Opavy, v Povltaví, na Plzeňsku a v povodí řek Sázava a Berounka.

Období výskytu klíšťové encefalitidy bývá od začátku léta do pozdního podzimu. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, obvykle 3 - 30 dní, dojde k rozvoji 1. fáze onemocnění, které má charakter chřipkového onemocnění. Ve 2. fázi onemocnění se objevují poruchy centrálního nervového systému.

Onemocnění trvá min. 3 týdny, zpravidla dochází k úplnému uzdravení, jen vzácně může dojít k rozvoji trvalých následků, výjimečně k úmrtí.

Očkování se provádí injekční aplikací očkovací látky do svalu postupně třemi dávkami. Druhá dávka se podává za 1 - 3 měsíce po první, třetí za 5 - 12 měsíců po druhé injekci. Posilující booster dávka se doporučuje za 3 - 5 let. K účinné ochraně dochází již za 2 týdny po aplikaci druhé dávky.

Očkování proti klíšťové encefalitidě může být zahájeno kdykoliv, nicméně zimní měsíce patří k nejvhodnějším.

Uvedené vakcíny jsou vhodné pouze pro oblast střední Evropy.

Po očkování je nutné vyčkat ještě 30 min v ambulanci pro případ alergické reakce s nutností ošetření. Tato vakcína nechrání vůči ostatním virovým encefalitidám vyskytujícím se ve východní Evropě nebo Asii. Toto očkování nechrání před dalším onemocněním přenášeným klíšťaty - před tzv. Lymskou boreliózou.

Kontraindikace

• Známá přecitlivělost na léčivou či pomocnou látku
• Akutní infekce či horečnaté onemocnění
• Těhotenství ( kojení se za kontraindikaci očkování nepovažuje)
• Imunodeficientní stavy – aktivní TBC, nádor. onemocnění lymfat. systému, léčba kortikosteroidy, zářením aj.

Možné nežádoucí účinky či komplikace po očkování

časté, lehké

• tyto komplikace zpravidla vymizí do 72 hod po očkování
• místní - bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu
• celkové - únava, malátnost, bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota

neurologické komplikace a alergické reakce

• jsou vzácné

Chřipka je virové onemocnění, které v Česku se vyskytuje zpravidla v období leden - duben. Projevy - vysoká horečka, suchý kašel, bolesti hlavy a celková zchvácenost.

U mladých zdravých lidí probíhá průměrně 3 - 7 dní a končí úplným uzdravením, u starších či oslabených jedinců se mohou vyskytnout závažné komplikace (zápal plic) s těžkým průběhem, které v krajním případě mohou skončit až smrtí. Očkování představuje jedno z možných preventivních opatření. Účinnost očkování se u zdravých lidí do 60 let uvádí kolem 70 - 90%, u lidí nad 60 let 55 - 60%.

Očkovací látka se aplikuje injekcí do svalu, po očkování je nutné vyčkat v ambulanci 30 min pro případ reakce s nutností ošetření. Lékař Vám poradí s výběrem vhodné vakcíny.

Vhodná doba pro očkování je podzim (listopad - prosinec), po očkování se protilátky tvoří za 2 - 3 týdny a jejich účinná hladina přetrvává min. 3 - 5 měsíců. Je možné se očkovat až během epidemie, avšak je nutné se během následuj. 14 dní vyhnout kontaktu s nákazou. Pracující by se vzhledem k možnosti výskytu nežádoucích účinků měli nechat očkovat koncem týdne před volným víkendem.

Po očkování se doporučuje klidnější režim bez větší fyzické i psychické zátěže 24 hod, u lehké reakce je vhodný klidový režim s dostatkem tekutin, ev. Paralen či Ibalgin.

Mnohé zdravotní pojišťovny hradí očkovací látku i její aplikaci v rámci svých nadstandardních programů.

Kontraindikace

• Známá přecitlivělost na léčivou či pomocnou látku
• Akutní infekce či horečnaté onemocnění
• 1. polovina těhotenství, jsou vhodné živé atenuované vakciny, které se podávají do nosu (informace na očkovacím centru).
• Kojení není kontraidikací očkování

Možné nežádoucí účinky či komplikace po očkování

časté, lehké

• odezní během 1 - 2 dnů
• místní - zarudnutí, otok, bolest, tečkovité krvácení v místě vpichu
• celková reakce – zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, svalů, kloubů

méně časté

• svědění, kopřivka

vzácné

• alergická reakce až šokový stav, křeče, bolest a brnění v průběhu nervů s nutností okamžitého lékařského ošetření, neurologické komplikace

Tetanus je onemocnění způsobené baktérií Clostridium tetani, která uvolňuje v infikované ráně toxin, který se poté váže na nervovou tkáň a způsobuje svalové křeče vedoucí zpravidla ke smrti. Jedinou účinnou ochranou proti tetanu je pravidelné očkování.

Základní očkování se provádí injekční aplikací očkovací látky do svalu postupně 3 dávkami. Druhá dávka se podává 6 týdnů po první, třetí za 6 měsíců po druhé injekci.

Posilující tzv. booster dávka se doporučuje každých 10 - 15 let. Séroprotekce (ochrana po očkování) klesá na zhruba 72 % po 25 letech po základním očkování se 3 dávkami vakcíny.

Po očkování je nutné vyčkat v ambulanci 30 min pro případ reakce s nutností ošetření.

Kontraindikace

• 1.trimestr těhotenství
• Akutní infekce či horečnaté onemocnění
• Známá přecitlivělost na léčivou látku

Možné nežádoucí účinky či komplikace

lehké

• v méně než 10 % případů, rychle odezní
• místní - bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu
• celkové - únava, malátnost, bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota

neurologické komplikace, alergické či imunitní reakce (otok mízních uzlin)

• jsou vzácné

Podobně jako u ostatního očkování platí, že četnost a intenzita nežádoucích účinků se snižuje v závislosti na počtu podaných dávek.

Virová hepatitida typu A

Virová hepatitida typu A (infekční žloutenka typu A) se šíří fekálně orální cestou a je označována jako nemoc špinavých rukou. Tato nemoc se přenáší stolicí infikovaného člověka, znečištěnou vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty. Inkubační doba je 2 až 4 týdny.

Virová hepatitida typu A se vyskytuje na celém světě, více v zemích s nízkým hygienickým standardem. Česká republika patří mezi země s relativně nízkým výskytem, v poslední době však došlo k nárůstu onemocnění, hlavně ve skupinách osob s rizikovým chováním (narkomané).

Účinnou ochranu představuje očkování dvěma dávkami vakcíny, druhá se podává za 6 - 12 měsíců po první dávce.

Očkování divakcínou Twinrix se provádí třemi dávkami v 0., 1. a 6. měsíci a zajišťuje ochranu jak proti žloutence typu A, tak proti typu B.

Posilující tzv. booster dávka se dosud zvažuje, někteří výrobci vakcín doporučují přeočkování již po 5 letech. Odhadovaná minimální perzistence ochrany je u tohoto očkování 10 až 15 let.

Virová hepatitida typu B

Virová hepatitida typu B se někdy označuje jako sérová žloutenka. Přenáší se krví infikovaného člověka, ať již přímo (krevní transfúze, operační zákroky, zubní ošetření, poranění jehlou apod.) nebo nepřímo (používáním společných hygienických potřeb - kartáček na zuby, holící strojek apod.). Inkubační doba je 6 týdnů až 6 měsíců. Tato žloutenka mívá často závažný průběh.

Výskyt virového zánětu jater typu B má v ČR klesající tendenci. Přestože je epidemiolog. situace u nás příznivá, u mladistvých roste riziko možné nákazy v důsledku zvýšeného počtu drogově závislých a časného sexuálního dospívání mládeže. Od r. 2001 bylo u nás zavedeno celoplošné očkování nově naroz. dětí a doočkování dětí ve věku 12 let.

Očkování proti virové hepatitidě typu B představuje v současné době nejspolehlivější způsob ochrany před touto nemocí.

Základní očkování proti žloutence typu B představují 3 dávky podané v 0., 1. a 6. měsíci. Posilující očkování není nutné provádět. Je možné také využít kombinované vakcíny Twinrix, která chrání před virovou hepatitidou typu B i typu A.

Možné nežádoucí účinky či komplikace po očkování

lehké

• místní - bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu
• celkové - únava, malátnost, bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota

závažnější komplikace

• jsou velmi vzácné

Zdroj: www.vakciny.net