Očkování


V ordinaci provádíme očkování proti různým infekčním nemocem, ať již na vlastní žádost klienta či na doporučení lékaře. Cena dané vakcíny se odvíjí od aktuální ceny dodavatele.

Informace pro pacienty před očkováním proti klíšťovému zánětu mozku

Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění přenášené na člověka nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte. V České republice je nejvíce infikovaných klíšťat v jižních Čechách, v okolí Vranovské přehrady, Brna, Bruntálu a Opavy, v Povltaví, na Plzeňsku a v povodí řek Sázava a Berounka.

Období výskytu klíšťové encefalitidy bývá od začátku léta do pozdního podzimu. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, obvykle 3 - 30 dní, dojde k rozvoji 1. fáze onemocnění, které má charakter chřipkového onemocnění. Ve 2. fázi onemocnění se objevují poruchy centrálního nervového systému.

Onemocnění trvá min. 3 týdny, zpravidla dochází k úplnému uzdravení, jen vzácně může dojít k rozvoji trvalých následků, výjimečně k úmrtí.

Očkování se provádí injekční aplikací očkovací látky do svalu postupně třemi dávkami. Druhá dávka se podává za 1 - 3 měsíce po první, třetí za 5 - 12 měsíců po druhé injekci. Posilující booster dávka se doporučuje za 3 - 5 let. K účinné ochraně dochází již za 2 týdny po aplikaci druhé dávky.

Očkování proti klíšťové encefalitidě může být zahájeno kdykoliv, nicméně zimní měsíce patří k nejvhodnějším.

Uvedené vakcíny jsou vhodné pouze pro oblast střední Evropy.

Očkování proti klíšťovému zánětu mozku

Po očkování je nutné vyčkat ještě 30 min v ambulanci pro případ alergické reakce s nutností ošetření. Tato vakcína nechrání vůči ostatním virovým encefalitidám vyskytujícím se ve východní Evropě nebo Asii. Toto očkování nechrání před dalším onemocněním přenášeným klíšťaty - před tzv. Lymskou boreliózou.

Kontraindikace

  • Známá přecitlivělost na léčivou či pomocnou látku
  • Akutní infekce či horečnaté onemocnění
  • Těhotenství ( kojení se za kontraindikaci očkování nepovažuje)
  • Imunodeficientní stavy – aktivní TBC, nádor. onemocnění lymfat. systému, léčba kortikosteroidy, zářením aj.

Možné nežádoucí účinky či komplikace po očkování

časté, lehké
  • tyto komplikace zpravidla vymizí do 72 hod po očkování
  • místní - bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu
  • celkové - únava, malátnost, bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota
neurologické komplikace a alergické reakce
  • jsou vzácné

Informace o očkování proti pneumokokovým infekcím

Pneumokoková onemocnění jsou častá onemocnění jak u dospělých, tak u dětí. Projevují se nejčastěji u dospělých zápalem plic, u dětí zánětem mozkových blan. Úmrtnost na zápal plic je u starších jedinců 10-30% a významně stoupá u pacientů ve věku nad 65 let, ale také u pacientů, kteří trpí jinými chronickými chorobami – např. u diabetiků je úmrtnost 6x vyšší, u kardiaků
( pacientů s chronickým onemocněním srdce ) 10x vyšší a u pacientů s nádorovým onemocněním dokonce 30x vyšší. Očkování je rovněž vhodné pro pacienty po operativním odstranění sleziny, kuřáky, s hematologickým nádorovým onemocněním či pro pacienty s HIV. V současnosti je na trhu dostupná pneumokoková vakcína PREVENAR 13 vhodná pro dospělé, která je účinná proti 13 nejčastějším sérotypům pneumokoků. Vakcinace se provádí 1 samostatnou injekční dávkou do paže či stehna, potřeba revakcinace následnou dávkou nebyla stanovena. Bližší informace naleznete rovněž na webových stránkách zdravotních pojišťoven anebo na www.prevenar.cz

Informace pro pacienty před očkováním proti sezónní chřipce

Chřipka je virové onemocnění, které v Česku se vyskytuje zpravidla v období leden - duben. Projevy - vysoká horečka, suchý kašel, bolesti hlavy a celková zchvácenost.

U mladých zdravých lidí probíhá průměrně 3 - 7 dní a končí úplným uzdravením, u starších či oslabených jedinců se mohou vyskytnout závažné komplikace (zápal plic) s těžkým průběhem, které v krajním případě mohou skončit až smrtí. Očkování představuje jedno z možných preventivních opatření. Účinnost očkování se u zdravých lidí do 60 let uvádí kolem 70 - 90%, u lidí nad 60 let 55 - 60%.

Očkovací látka se aplikuje injekcí do svalu, po očkování je nutné vyčkat v ambulanci 30 min pro případ reakce s nutností ošetření. Lékař Vám poradí s výběrem vhodné vakcíny.

Vhodná doba pro očkování je podzim (listopad - prosinec), po očkování se protilátky tvoří za 2 - 3 týdny a jejich účinná hladina přetrvává min. 3 - 5 měsíců. Je možné se očkovat až během epidemie, avšak je nutné se během následuj. 14 dní vyhnout kontaktu s nákazou. Pracující by se vzhledem k možnosti výskytu nežádoucích účinků měli nechat očkovat koncem týdne před volným víkendem.

Po očkování se doporučuje klidnější režim bez větší fyzické i psychické zátěže 24 hod, u lehké reakce je vhodný klidový režim s dostatkem tekutin, ev. Paralen či Ibalgin.

Mnohé zdravotní pojišťovny hradí očkovací látku i její aplikaci v rámci svých nadstandardních programů.

Kontraindikace

  • Známá přecitlivělost na léčivou či pomocnou látku
  • Akutní infekce či horečnaté onemocnění
  • Kojení není kontraidikací očkování
Očkování proti chřipce 1

Možné nežádoucí účinky či komplikace po očkování

časté, lehké
  • odezní během 1 - 2 dnů
  • místní - zarudnutí, otok, bolest, tečkovité krvácení v místě vpichu
  • celková reakce – zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, svalů, kloubů
méně časté
  • svědění, kopřivka
vzácné
  • alergická reakce až šokový stav, křeče, bolest a brnění v průběhu nervů s nutností okamžitého lékařského ošetření, neurologické komplikace
Očkování proti chřipce 2

Informace pro pacienty před očkováním proti tetanu

Tetanus je onemocnění způsobené baktérií Clostridium tetani, která uvolňuje v infikované ráně toxin, který se poté váže na nervovou tkáň a způsobuje svalové křeče vedoucí zpravidla ke smrti. Jedinou účinnou ochranou proti tetanu je pravidelné očkování.

Základní očkování se provádí injekční aplikací očkovací látky do svalu postupně 3 dávkami. Druhá dávka se podává 6 týdnů po první, třetí za 6 měsíců po druhé injekci.

Posilující tzv. booster dávka se doporučuje každých 10 - 15 let. Séroprotekce (ochrana po očkování) klesá na zhruba 72 % po 25 letech po základním očkování se 3 dávkami vakcíny.

Po očkování je nutné vyčkat v ambulanci 30 min pro případ reakce s nutností ošetření.

Kontraindikace

  • 1.trimestr těhotenství
  • Akutní infekce či horečnaté onemocnění
  • Známá přecitlivělost na léčivou látku

Možné nežádoucí účinky či komplikace

lehké
  • v méně než 10 % případů, rychle odezní
  • místní - bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu
  • celkové - únava, malátnost, bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota
neurologické komplikace, alergické či imunitní reakce (otok mízních uzlin)
  • jsou vzácné

Podobně jako u ostatního očkování platí, že četnost a intenzita nežádoucích účinků se snižuje v závislosti na počtu podaných dávek.

Informace pro pacienty před očkováním infekční žloutence

Virová hepatitida typu A

Virová hepatitida typu A (infekční žloutenka typu A) se šíří fekálně orální cestou a je označována jako nemoc špinavých rukou. Tato nemoc se přenáší stolicí infikovaného člověka, znečištěnou vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty. Inkubační doba je 2 až 4 týdny.

Virová hepatitida typu A se vyskytuje na celém světě, více v zemích s nízkým hygienickým standardem. Česká republika patří mezi země s relativně nízkým výskytem, v poslední době však došlo k nárůstu onemocnění, hlavně ve skupinách osob s rizikovým chováním (narkomané).

Účinnou ochranu představuje očkování dvěma dávkami vakcíny, druhá se podává za 6 - 12 měsíců po první dávce.

Očkování divakcínou Twinrix se provádí třemi dávkami v 0., 1. a 6. měsíci a zajišťuje ochranu jak proti žloutence typu A, tak proti typu B.

Posilující tzv. booster dávka se dosud zvažuje, někteří výrobci vakcín doporučují přeočkování již po 5 letech. Odhadovaná minimální perzistence ochrany je u tohoto očkování 10 až 15 let.

Očkování proti infekční žloutence - vyšetření

Virová hepatitida typu B

Virová hepatitida typu B se někdy označuje jako sérová žloutenka. Přenáší se krví infikovaného člověka, ať již přímo (krevní transfúze, operační zákroky, zubní ošetření, poranění jehlou apod.) nebo nepřímo (používáním společných hygienických potřeb - kartáček na zuby, holící strojek apod.). Inkubační doba je 6 týdnů až 6 měsíců. Tato žloutenka mívá často závažný průběh.

Výskyt virového zánětu jater typu B má v ČR klesající tendenci. Přestože je epidemiolog. situace u nás příznivá, u mladistvých roste riziko možné nákazy v důsledku zvýšeného počtu drogově závislých a časného sexuálního dospívání mládeže. Od r. 2001 bylo u nás zavedeno celoplošné očkování nově naroz. dětí a doočkování dětí ve věku 12 let.

Očkování proti virové hepatitidě typu B představuje v současné době nejspolehlivější způsob ochrany před touto nemocí.

Základní očkování proti žloutence typu B představují 3 dávky podané v 0., 1. a 6. měsíci. Posilující očkování není nutné provádět. Je možné také využít kombinované vakcíny Twinrix, která chrání před virovou hepatitidou typu B i typu A.

Možné nežádoucí účinky či komplikace po očkování

lehké
  • místní - bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu
  • celkové - únava, malátnost, bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota
závažnější komplikace
  • jsou velmi vzácné

Zdroj: www.vakciny.net